Na konci vývojové fáze následují fyzické laboratorní zkoušky svorkovnice. Nejsou-li v průběhu těchto testů dosaženy požadované hodnoty nebo jsou dokonce překročeny, je nutné provést další vývojový cyklus za účelem optimalizace produktu. V důsledku toho je nutné někdy časově náročné testy v laboratoři opakovat.
Aby se zkrátila doba vývoje a urychlilo uvedení produktu na trh, simuluje laboratoř společnosti Weidmüller některé z těchto testů pomocí komplexního simulačního softwaru. Ty jsou na konci vývojové fáze potvrzeny a zdokumentovány a základě fyzických a normativních laboratorních testů.
Proud elektrického proudu vždy způsobuje zahřívání proudovodné součásti. V takovém případě existují normativní požadavky týkající se přípustných teplot elektronických a elektromechanických komponent a způsobu jejich měření. Tyto požadavky někdy vedou k dlouhé době trvání testů, složitým testovacím nastavením a přípravám a dalším předběžným testům. V naší laboratoři se implementace požadavků provádí ve dvou základních krocích.
Simulace fyzikálních procesů, které lze popsat pomocí diferenciálních rovnic.
Metoda konečných prvků -> Zobrazení skutečné geometrie pomocí jednoduchých geometrických tvarů.
Multifyzikální vazby -> současný výpočet vzájemně se ovlivňujících fyzikálních jevů vyplývajících z různých mechanismů.
Aby byla simulace dostatečně přesná, jsou v rámci softwaru vyžadovány různé ovlivňující faktory a definice. Jako základ se do softwaru načte digitální dvojče ve formě CAD modelu. Zde lze následně definovat objekty související s komponenty, jako jsou proměnné, funkce nebo „vyšetřovací sondy“. Dalším krokem je přiřazení materiálů a jejich specifických vlastností. Jaký typ vodiče se používá, jaké plasty a jaké mají mechanické a elektrické vlastnosti. Na základě definování materiálů jsou definovány a přiřazeny fyzikální zákonitosti.
Josef Vesecký
Technická podpora
