Vzdušná vzdálenost a povrchová cesta

Konstrukce, měření, kategorie přepětí a stupeň znečištění

Vzdušná vzdálenost a povrchová cesta

Vzdušná vzdálenost a povrchová cesta
Vzdušná a povrchová vzdálenost

Vzdušná vzdálenost a povrchová cesta

K ochraně osob nebo systému před účinky elektrického provozního napětí, zejména v případě poruchy zařízení, je nutné stanovit vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty.

Z bezpečnostních důvodů a pro každou certifikaci (IEC, UL, CSA) je nezbytné zachovat určitou vzdušnou vzdálenost a povrchovou cestu. V následujícím textu najdete další vysvětlení a informace o určení těchto parametrů

Vzdušná vzdálenost – nejkratší přímá vzdálenost mezi dvěma vodivými díly

  • Definice v souladu s IEC: Dle kategorie přepětí
  • Definice stupně závažnosti znečištění
  • Stanovení jmenovitého impulzního napětí podle tabulky 1 v níže uvedené brožuře
  • Určení minimální povrchové vzdálenosti podle tabulky 2 v níže uvedené brožuře

Povrchová vzdálenost / cesta – nejkratší vzdálenost podél povrchu izolačního materiálu mezi dvěma vodivými díly

Stanovení podle IEC:

  • Identifikace kategorie přepětí
  • Definice stupně závažnosti znečištění
  • Stanovení jmenovitého impulzního napětí v závislosti na elektrické síti podle tabulky 3 v níže uvedené brožuře
  • Určení minimální povrchové vzdálenosti v závislosti na stupni závažnosti znečištění podle tabulky 4 v níže uvedené brožuře

Jmenovité impulzní napětí, které je rozhodující pro určení povrchové vzdálenosti, je odvozeno pomocí kategorie přepětí prvku a napětí vodiče - zemní napětí odvozené z jmenovitého napětí elektrické sítě (při zohlednění všech typů sítí).

Minimální vzdušná vzdálenost (až do výšky instalace 2000 m n.m.) se stanovuje podle jmenovitého rázového napětí a stupně závažnosti znečištění.

Podrobný přehled výpočtu vzdušné vzdálenosti a povrchové cvzdálenosti / cesty je k dispozici ke stažení.

Kategorie přepětí a stupeň znečištění

Kategorie přepětí a stupeň znečištění

Kategorie přepětí

Výběrem elektrických komponentů, průřezů vodičů, vzdáleností mezi součástmi, izolačních materiálů atd. určují vývojáři elektrických zařízení, jak odolné nebo citlivé je elektrické zařízení vůči přepěťovým špičkám.

Elektrické zařízení je zařazeno do jedné ze čtyř kategorií přepětí (I - IV) popsaných v normě DIN EN 60664-1 VDE 0110-1. Elektrická zařízení v kategorii přepětí I vydrží nižší přepětí než elektrická zařízení v kategorii přepětí IV.

Stupeň znečištění

Za znečištění se považuje jakýkoli druh pevných, kapalných nebo plynných cizorodých látek, které snižují elektrickou pevnost nebo povrchový odpor izolace. V normě DIN EN 60664-1 VDE 0110-1 je znečištění nebo předpokládané znečištění elektrického zařízení při použití popsáno a definováno jako stupeň znečištění (1 - 4). Stupeň znečištění je číselná hodnota, která udává očekávané znečištění prostředí, přičemž čím nižší je hodnota, tím nižší je očekávané znečištění. Stupeň znečištění je parametrem pro dimenzování odstupových a plazivých vzdáleností elektrických zařízení.

  • Stupeň znečištění 1: žádné nebo jen mírné, ale nevodivé znečištění. Znečištění nemá žádný vliv.
  • Stupeň znečištění 2: nevodivé znečištění, které se může stát vodivým v důsledku občasné kondenzace (orosení) nebo např. potu rukou.
  • Stupeň znečištění 3: znečištění, které je vodivé nebo se může stát vodivým v důsledku kondenzace.
  • Stupeň znečištění 4: vodivý prach, déšť nebo vlhkost.

Ke stažení

Poradenství & Podpora